MUZEUM HOŘOVICKA

Číslo magnetky: 742

Kraj: Středočeský
Okres: Beroun

Na západním okraji Středních Čech v městečku Hořovice se nacházejí hned dva zámky, starý a nový. Vzhledem k pestrosti historie, kdy se zde střídaly vlivné rody a významné osobnosti, se není čemu divit.

Starý zámek v Hořovicích se nachází jen pár desítek metrů od známějšího barokního zámku se Sluneční bránou. V prostorách Starého hořovického zámku se od roku 2017 nachází Muzeum Hořovicka, prezentující umělecké sbírky mnoha oborů, od archeologie, zoologie, historie, nechybí cechovní památky, také ukázky průmyslových výrobků zdejších továren a též příroda odkazující k brdskému lesu.

Hned na chodbě muzea přivítá návštěvníky komiks, který ukazuje cestu přeměny předmětu každodenní potřeby v hodnotný muzejní exponát. Návštěvník zde také nahlédne do muzejního depozitáře z poloviny 20.st. V první místnosti se přeneseme do 1. poloviny 20. století, kde lze spatřit dobový měšťanský interiér a muzejní exponáty ze společenskovědních a přírodovědných sbírek v typických dřevěných vitrínách. Prostřední místnost odkazuje k tradici cvočkařského řemesla na Hořovicku a dále představuje uměleckou litinu z produkce místních slévárenských závodů. Poslední místnost je věnována brdskému lesu a dřevu jakožto důležitému materiálu našich předků. Nachází se zde také mapa někdejšího hanavského panství z roku 1890 s fotografiemi hájoven, mysliven, lesních úřadů a hospodářských provozů z počátku 20. století.

Pro děti i zvídavé dospělé je připraven výklad průvodce, “hádání” předmětů, dřevěné stavebnice a hlavolamy, poznávání ptáků a možnost zahrát si na netradiční bicí soupravu ze smaltovaného nádobí. Původní gotický hrad byl vybudován ve 13. století na skále nad Červeným potokem místo hospodářského dvorce za pánů ze Žirotína. Objekt je spojen dokonce s vnučkou Karla IV. Eliškou Zhořeleckou, která se zde roku 1390 narodila. Její matka Richilda tady předčasně porodila, když byla na cestě za svým mužem, Janem Zhořeleckým, nejmladším synem římského císaře a českého krále Karla IV.

Roku 1430 v době husitských válek byl hořovický hrad obléhán a o rok později zase přepaden katolickým oddílem s cílem dobýt hrad od husitů zpět. Velké škody napáchal také požár v roce 1540 a plenění Švédy v době třicetileté války. To už ale hovoříme o zámku, protože původně gotický hrad prošel počátkem 16. století v držení pánů z Říčan renesanční úpravou.

?Za působení hraběcího rodu Vrbnů na Hořovicích od konce 17. století ztrácí Starý zámek obytnou funkci, je vybudován Nový zámek jako panské reprezentativní sídlo. Areál Starého zámku se stává hospodářským dvorem, kde jsou umístěné kanceláře a byty panských úředníků a sídlo lesní správy. V průběhu 20. století zde působily Vojenské lesy a statky, od roku 2012 je celý areál v majetku města Hořovice.