LYŽAŘSKÁ BOUDA

Číslo magnetky: 660

Kraj: Královéhradecký
Okres: Trutnov

Hotel Lyžařská bouda leží na jižním svahu Liščí hory ve výšce 1206 metrů nad mořem ve druhé zóně Krkonošského národního parku. Sám název napovídá, co je hlavním zaměřením našeho hotelu v zimním období, které v tomto vysokohorském prostředí trvá od poloviny listopadu do konce dubna a kde naleznete ideální podmínky pro sjezdové lyžování a překrásné běžecké tratě. V letním období si můžete vybrat z mnoha turistických tras, které jsou rozděleny podle stupně náročnosti.

Lyžařská bouda stojí nedaleko od bývalé Liščí boudy, která patřila mezi nejpřednější hřebenové boudy v Krkonoších, jak co do kapacity, tak co do úrovně služeb až do svého zániku roku 1948, kdy vyhořela a již nikdy nebyla obnovena a Lyžařská bouda tak převzala žezlo jedné z nejvyhledávanějších bud v Krkonoších. Liščí bouda se nacházela pod Liščí horou na louce opět pojmenované podle zrzavého zvířete, tedy na Liščí louce. Dnešní Lyžařská bouda byla původně postavena roku 1717 jako letní, v roce 1930 byla přestavěna na celoroční provoz a získala název Skiemeisterbaude, syn majitele byl významným závodním lyžařem a bouda byla vyzdobena trofejemi členů lyžařského spolku “Rübezahl Rennerovky”. Pod Liščí horou provozovali ve své chalupě Zinneckrové již před rokem 1900 hospodu. Stavení ležící v nadmořské výšce 1250 m. n. m. koupil roku 1908 Johann Fisher, rodák ze Zadních Rennerovek. Z prosté chalupy postupně vybudoval jeden z největších hotelů v Krkonoších. Johann Fisher dříve pracoval jako pasák dobytka na Hamplově boudě. Nakonec se mu podařilo zakotvit na Luční boudě u rodiny Bönschů, kde pracoval jako domovník a měl příležitost poznávat všechny stránky a tajemství provozování horské boudy v Krkonoších. Později Johann Fisher přistavěl ještě mohutné levé a pravé křídlo. Po rozšíření měla Liščí bouda 75 lůžek, telefonní spojení, centrální vytápění, koupelny s tekoucí studenou i teplou vodou a dokonce garáže. Navštěvovali ji zejména zámožní hosté z Prahy, kteří přijížděli vlakem do Svobody nad Úpou. Johann Fischer jako jedenasedmdesátník roku 1939 zemřel a jeho bouda ho přečkala jen o devět let. Po roce 1945 byla bouda stejně jako ostatní zkonfiskována. Liščí bouda z nezjištěných příčin do základů vyhořela 1. července 1948, vedoucí boudy Jan Duben v předchozích letech působil na jiných dvou boudách (Havlově boudě a Výrovce), které shodou okolností také v době jeho působení vyhořely.