BRANDÝS NAD LABEM

Číslo magnetky: 14

Kraj:  Středočeský
Okres: Praha – východ

Brandýský zámek byl majetkem pánů z Michalovic a vznikl na přelomu 13. a 14. století jako tvrz, střežící brod přes Labe. Zámek v Brandýse nad Labem patří k  nejvýznamnějším renesančním stavebním památkám Čech.

Po husitských válkách přešlo město do majetku Krajířů z Krajku. Johanka z Krajku nechala tvrz přestavět na reprezentativní pozdně gotický hrad pod vedením stavitelů Matteo Borgorelliho a po něm Ettore Vaccaniho. V rozšíření hradu pak pokračoval její syn a člen Jednoty bratrské Konrád Krajíř z Krajku, který však za povstání proti císaři Ferdinandu I. o brandýské panství přišel. V letech 1547 až 1860 byl zámek v majetku královské komory a příležitostným venkovským sídlem členů Habsburského rodu. V této době probíhala zásadní úprava na honosné renesanční sídlo a zámek dosáhl své dnešní podoby
V roce 1547 přešlo panství konfiskací do majetku královské komory. Italští stavitelé pokračovali v jeho rozsáhlé renesanční přestavbě, která určila podobu současného zámku a přinesla mu sgrafitovou výzdobou. V roce 1581 byl Brandýs povýšen na komorní město. Císař Rudolf II. dal zámek vybavit jako své hlavní mimopražské sídlo a často tu pobýval, pořádal hony a hostil významné osobnosti jako Tycho De Brahe a Tadeáš Hájek z Hajku.
Za třicetileté války patřil Brandýs nad Labem k nejvíce postiženým městům v Čechách, přesto byl zámek trvale navštěvovaným císařským sídlem.
Roku 1813 se na brandýském zámku sešli tři panovníci: rakouský císař František I., pruský král Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I.
V letech 1860-1915 byl zámek v držení lotrinských Habsburků, konkrétně Leopolda II. Toskánského a jeho syna Ludvíka Salvátora. Posledním majitelem zámku byl poslední rakouský císař Karel I., který v Brandýse a ve Staré Boleslavi už od mládí často pobýval. Po roce 1919 převzal zámek československý stát jako konfiskát habsburského majetku. a bylo o něm uvažováno jako o letním sídle prezidenta. Nakonec ovšem zámek dostala do užívání státní správa lesů. Město jej obdrželo do svého majetku až v roce 1995.

K zámku patří rozsáhlá zahrada italského typu s letohrádkem, míčovnou a bohatě zdobenou balustrádou se sochami a kašnami. Do zahrady se vcházelo krytou chodbou na pilířích, zvanou Rudolfína.
Pod zámkem se nachází mlýn, který se svými jedenácti mlýnskými koly patřil k největším v Čechách, dále kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého a barokní pivovar postavený K. I. Dienzenhoferem.
Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely i komunikace. Koncem 19. století byla zprovozněna železnice z Čelákovic do Neratovic a z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem.
Zámek Brandýs nad Labem dnes patří městu. V renesančních sálech se konají svatby, koncerty a společenské události. Celoročně přístupná je historická expozice v autentických císařských komnatách, knihovna  toskánských Habsburků, obrazárna, expozice rakousko-uherské kavalerie. Vyhlášená je Toskánská restaurace v renesančních zámeckých kuchyních. Zámek je sídlem Tradičního dragounského regimentu č. 14. Audience u císaře Karla I., Rudolfínské slavnosti i Historické vánoční trhy jsou nejoblíbenějšími z celé řady historických kulturních akcí, jimiž si Brandýs každoročně připomíná své slavné dějiny.