PROPAST MACOCHA

Číslo magnetky: 436

Kraj: Jihomoravský

Okres: Blansko

Propast Macocha  je největší propastí tohoto typu ve střední Evropě. Hloubka propasti je 138 metrů, rozměry půdorysné jsou 174×76 metrů.  Vlastní propast si  mohou návštěvníci volně  prohlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Horního – ve výšce 138 metrů nade dnem a Dolního – ve výšce cca 90 metrů nade dnem.  Návštěva dna propasti je od roku 1914  nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní.

Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Splynutím krasové sníženiny na povrchu s jeskyní se otevřela vertikální dutina o dnešní hloubce 138,5 m. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto ji v krasové klasifikaci řadíme k propastem typu “light hole”. Toto se odráží i v podmínkách klimatických a vegetačních. Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, které protékají na území vápenců od severu a východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské (délka jejích dosud známých chodeb je přes 30 km). Nejvýznamnější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu od jeskyně Amatérské odděluje soustava komplikovaných sifonů. Do propasti vtékají vody Punkvy tzv. Jalovým korytem, zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a přetékají do Dolního jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu.

Zajímavá je historie výzkumů propasti, o jejíž existenci věděli už praobyvatelé tohoto území. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do roku 1900, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně zaznamenaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933).