BZENEC

Číslo magnetky: 510

Kraj: Jihomoravský
Okres: Hodonín

Město Bzenec leží mezi Kyjovem a Veselím nad Moravou na silnici č. 54, vedoucí ze Znojma do slovenského Nového Mesta nad Váhom. Leží pouhých 10 km od folkloristům dobře známé Strážnice. Od okresního města Hodonín je vzdálen 24 km.

Geologické poměry, klimatické podmínky a I. Kategorie vinohradnické půdní bonity vytvářejí podmínky pro pěstování špičkových kultivarů vinné révy. Některé dosahují výraznějších znaků kvality než ve své původní vlasti, což platí zvláště pro ryzlink rýnský – produkce z bzeneckých vinohradů je označována ochrannou stoletou známkou Bzenecká lipka. Podobně proslulý i Bzenecký Zlatý hrozen, bzenecké červené burgundské špičkových kultivarů vinné révy.

Také místní ovocnářská a zelinářská tradice sahá daleko do minulosti. Zdejší konzervárenské podniky zpracovávají především sterilizované okurky a zeleninové saláty. První soukromá konzervárenská firma tady byla založena v r. 1868. V posledních letech přibyly nové podnikatelské činnosti, rozvíjejí se nové obchodní aktivity.

Podle jemného písku a množství lastur se soudí, že bzenecké okolí bylo v dávné minulosti dnem moře. Dodnes se zde těží písek, jehož kvalitu stavební odborníci vysoce hodnotí. Území kolem Bzence bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z neolitu, doby bronzové i železné, z doby římské i z doby stěhování národů. V období říše velkomoravské, po zániku Velehradu, se Bzenec stal na určitou dobu centrem Velké Moravy. Poprvé v písemných památkách se objevuje u kronikáře Dětmara v souvislosti s dobytím hradu Businc českým knížetem Oldřichem v r. 1015. Jedná se o první jméno, které je na Moravě doloženo po 10. století. Kolem r. 1230 se Bzenec stal střediskem župy, na které byl rozdělen kraj břeclavský. Avšak až v listině krále Jana Lucemburského z r. 1330 se hovoří o městě Bzenci.

Ve 2. polovině 14. století se zde začali usazovat židé. Bzenecká židovská obec patřila k nejstarším na Moravě. Měla zde vlastní prostornou synagogu, která vak byla v r. 1860 zbořena a na jejím místě postaven templ v orientálním slohu. Zachována je část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní z poloviny 19. století. Dominantu města tvoří srázný kopec se zbytky kaple sv. Floriána z r. 1703. Její historie je velmi pohnutá. V r. 1731 do ní uhodil blesk a zapálil střechu, byla obnovena a v r. 1945 ji ustupující německá armáda vyhodila do vzduchu. Již na konci 12. století také stával na tomto místě Starý hrad, jenž začátkem 15. století padl za oběť husitským válkám. Starým hradem byl nazýván na rozdíl od nové zemanské tvrze, která byla postavena s dvojitým příkopem a zdí v místech, kde se dnes nachází současný zámek pseudogotického slohu. Býval původně renesanční, později byl zbořen a přestavěn do stylu barokního. Od poloviny minulého století si udržuje svou nynější.
V zámecké zahradě lze spatřit snad největší místní pamětihodnosti – dvě prastaré lípy, nejstarší stromy na Moravě. Kmen větší lípy vichr rozvrátil na devět částí. Podle listin z r. 1604 jí tehdy napočítali 500 let. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že pod touto, dnes již devět set let starou lípou, odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou.

Zmínka o prvním bzeneckém knězi se datuje rokem 1233. Byl jím dvorní kaplan Absolon. Dnešní kostel sv. Jana Křtitele raně barokního slohu pochází z r. 1702. Je 13 m široký, 45 m dlouhý a má 12 m vysokou valovou klenbu. Farní chrám náležel vždy katolíkům. Ve městě pak působí tři náboženské komunity.

Každoročně v půli srpna se do Bzence sjíždějí návštěvníci z širokého okolí na Bzeneckou pouť k svátku Panny Marie. Konají se tady bohoslužby i klasický trh. Neméně známou slavností je Bzenecké vinobraní v polovině září, s jarmarkem řemeslných výrobků, výstavami, koncerty, pouťovými atrakcemi i taneční veselicí.
Beseduje se v búdách při skleničkách lahodného moku. Dobré bzenecké víno zachutnalo již nejedné známé osobnosti. Při svých cestách zde zastavili básník Petr Bezruč, mistr Josef Suk, malíř Mikoláš Aleš, ale i A. Rodin, S. Čech, F. X. Šalda a jiní. Pohostinnost vinných sklepů nabízí dnes ve Bzenci mnoho soukromě hospodařících vinařů. Bzenecká vína se prodávají po celé České republice, dopravují se do sousedního Německa, na Slovensko, nabídnou Vám je v Holandsku i ve Francii. Po staletí se rodila, vzkvétala a zrála na prosluněných stráních města, které svým návštěvníkům přeje příjemný pobyt.